Spojení obrátit oči v sloup dobře rozumíme. Když obrátíme oči v sloup, dali jsme najevo svůj úžas, překvapení, eventuálně pohoršení či přímo šok a obvykle jsme to očima opravdu vyjádřili.

Úslovím obrátit oči v sloup popisujeme vlastně dva děje. Když obracíme oči v sloup, buď je uvedeme do strnulého stavu, jakoby je vytřeštíme, nebo s nimi pohneme nahoru, takže panenky skoro nejsou vidět. Tímto druhým způsobem mají oči obrácené v sloup lidé v bezvědomí, eventuálně lidé mrtví. Jenže co překvapení, šok, pohyby očima mají společného se sloupem?!

Nejdřív něco o zákulisí slova sloup. Znamená volně stojící vysoký kůl, pilíř, válcovitý nebo hranolovitý útvar a pak také přeneseně to, co takový kůl či pilíř připomíná. Takže známe sloupy elektrického vedení, plakátovací sloupy, pamětní či morové sloupy a také sloupy prachu, vody a ovšem i sloupy rodiny či kulturního života. Sloupec pak je svislý pruh textu v novinách a sloupek malý fejeton tištěný v jednom novinovém sloupci. Slovo sloup je všeslovanské, má indoevropský základ, pochází z kořene stel-, postavit.

Existují dvě vysvětlení vzniku úsloví obrátit oči v sloup. Jedno je prosté – sloup je symbolem strnulosti, nehybnosti, a obrátíme-li oči v sloup, uvedeme je do stavu nehybnosti. V tom, že sloup chápeme jako symbol strnulosti, by mohl hrát roli i biblický příběh o Lotově ženě, která se přes Hospodinovo varování ohlédla na ničenou Sodomu a byla proměněna ve stojící solný sloup.

Druhé, složitější, vysvětlení říká, že naše úsloví ve skutečnosti nemá se sloupem nic společného. Sloup se podle této teorie do úsloví dostal jen na základě podobnosti s praslovanským stlbti, které znamenalo strnout. Rusky se strnout dosud řekne ostolbeněť, litevské stulbti znamená strnout hrůzou či překvapením a v lotyštině je sloveso stulbt, oslepnout, být zaražen.