Vypadá to, jako by pečivo zvané oplatky dostalo své jméno podle nějakého oplácení, tedy dávání nějaké rovnocenné náhrady za něco, splácení, odplácení. Tuto souvislost jednoznačně naznačuje české přísloví, které zní „pámbu peče oplatky“ a které vyjadřuje přesvědčení, že žádné zlo nikdy nezůstane bez odplaty.

Výrazy oplatit něco a oplácení patří do velké skupiny českých slov souvisejících s placením. Do této jazykové rodiny patří výrazy platit, plat, plátce, platba, platidlo, zaplatit, splatit, splátka, úplatek, výplata, příplatek, poplatek, doplatek, přeplatek, předplatné a také slova platný, platnost, odplata a s největší pravděpodobností také… plátno. Jazykovědci soudí, že všechna zmíněná s financemi víceméně související slova pocházejí od praslovanského plat, kterým se označoval kus látky. Staří Slované totiž před objevem peněz používali jako platidlo právě kusy plátna, tedy tkaný len, eventuálně konopí. Plátno se jako platidlo hodilo především pro svůj malý objem, nízkou váhu a také proto, že to byl výrobek standardní; kus lněné látky vypadal víceméně stejně, ať byl utkán v Čechách, nebo v Bavorsku. Musím ale dodat, že i když nikdo nezpochybňuje, že staří Slované opravdu platili plátnem, jakýmisi šátečky, jsou etymologové, kteří se spojováním slov platit a plátno nesouhlasí. Prý jsou tam jakési hláskoslovné obtíže.

Ale toto heslo je o „křehkém tenkém cukrářském pečivu z nekynutého těsta“ , tedy o oplatkách, což je slovo, které proti očekávání s oplácením, a tedy ani s placením, neřkuli s plátnem, jazykově nesouvisí. Ostatně zatímco plátno, placení a oplácení jsou slova domácí, tedy slovanská, oplatka je slovo neslovanské, přejaté. Na čemž nic nemění, že třeba ve staré ruštině se hostii říkalo oplatok. Toto slovo tam přešlo ze staré češtiny, přičemž k nám se dostalo z jazyka starých Bavorů. Ti měli slovo oplata, které vzniklo z pozdně latinského oblata, hostie. Úplný kořen všech těchto výrazů je v klasickém latinském offere, nabízet, nést vstříc. Hostie jsou věřícím nabízeny.

Dnešním sladkým oplatkám daly jméno hostie, mešní nekvašený chléb, symbol Kristova těla, který katoličtí věřící jak se říká přijímají. Hostie, staročesky oplaty, se vyrábějí podobným způsobem jako dnešní oplatky  a i podobně vypadají.