V tomto hesle se bude řešit otázka, zda nějak souvisejí výrazy nerudný ve významu nepříjemný, mrzutý, nevlídný, nevrlý, hrubý a ruda, tedy „nerostná surovina (nerost nebo hornina) obsahující určitý kov a sloužící k jeho výrobě“.

Nejprve vysvětlím původ výrazu ruda. Dříve se soudilo, že je to slovo takzvané cizí. Výraz ruda je prý sice všeslovanský, ale praslovanské ruda souvisí s latinským rudus, kus kamene, které snad pochází z nějakého sumerského jazyka; v sumerštině se například mědi říkalo urudu, což by podle těchto badatelů mělo souviset. Tato teorie však dnes už neplatí, podle posledního Rejzkova Českého etymologického slovníku je takové spojení rudy se sumerštinou „sice lákavé, ale sotva pravděpodobné“. Podle dnešního stavu badání je praslovanské ruda pravděpodobně zpodstatnělé přídavné jméno k rud a znamenalo „hornina obsahující rudý kov“. Pojmenování rudý v češtině užíváme pro temně červenou barvu, v jiných jazycích pak podobná slova sice rovněž označují červenou, ale srbské a chorvatské rud například znamená jen načervenalý. Anglické red, latinské ruber a třeba staroindické rudhirá jsou pojmenování prosté červené. Z předchozího výčtu jazyků je zřejmé, že slova rudý, ruda a z nich odvozená zarudlý, vyrudlý a také rdít se či ruměnec jsou původem indoevropská. Ano, pocházejí z kořene reudh-, rudý.

Ale jaká je souvislost mezi rudými rudami a nerudností, a tedy také s příjmením Neruda… Žádná. Přídavné jméno nerudný ve významu mrzutý, nevlídný, nevrlý vzniklo ze staročeského nerodný, které mělo význam zarputilý a které pocházelo od slovesa nerodit, znamenajícího nechtít, nedbat. Nesrozumitelnou větu z jednoho staročeského textu: „Jdi a neroď viece hřešiti,“ tedy přeložíme: „Jdi a nechtěj víc hřešit.“ S dnešním rozením jako přiváděním na svět toto staročeské nerození nemá nic společného. Zato je příbuzné se slůvkem rád ve významu „ochotně“.