Když řekneme „jsem marod“ nebo „on hodil se marod“, každý ví, že se mluví o nemoci a o předstírání nemoci. Marodka pak je slangové označení místnosti pro nemocné, hlavně v kasárnách, ale třeba i na dětských táborech. Povědomé je také slovo marodér, jeho přesný význam však dnes už zná málokdo.

Marod je slovo přejaté, dostalo se k nám z rakouské němčiny, tedy prostřednictvím rakousko–uherské armády. Nejde ale o původem německé slovo, do němčiny přišlo za třicetileté války z francouzštiny, kde existuje slovo maraud vyslovované maród. Záhadné však je, že francouzské slovo nemá se zdravím či chorobami, tedy maroděním, nic společného. Je to nadávka, kterou bychom mohli přeložit třeba jako darebák. Podobná a zjevně příbuzná francouzská slova maraude a  maraudeur, vyslovováno marodér, znamenají plenění a zloděj – zvláště ten, který krade na polích.

Jak se stalo, že nemocní byli označeni nadávkou původně určenou pro darebáky a zloděje, kteří plenili pole, lze vysvětlit. Stalo se to v dobách středověkých válek, kdy nemocní, zesláblí a unavení vojáci nestačili postupu své jednotky, zůstávali pozadu. Což mimo jiné znamenalo, že tito nemocní byli odříznuti od dodávek jídla, a tak jim nezbývalo než krást, loupit, plenit pole, čili chovat se jako darebáci, jako marodéři, tedy polní zloději. Nemocný voják a zloděj bylo totéž, a tak se jim říkalo jedním slovem.

Jak vzniklo a odkud se ve francouzštině vzalo slovo maraude, označující zloděje, odborníci nevědí. Ale určitě prý není pravda, co se kdysi říkalo,  že totiž francouzské maraud vzniklo ze jména hraběte, velitele a majitele pluku za třicetileté války Jana Meroda. Nesouhlasí to časově, slovo maraud ve významu tulák znal už F. Villon v 15. století. I když ovšem není vyloučeno, že i Merodovi nemocní vojáci se chovali jako marodéři, tedy zloději.

Pravděpodobnější teorie říká, že slovo maraud se do francouzštiny dostalo z arabštiny: „Marid, marod znamená tam stav zeslabenosti, churavosti,“ napsal V. Šmilauer do časopisu Naše řeč v roce 1938. A ještě dodal, že marodér by mohlo pocházet „z arabského maruda, nestoudný, nebo z maraba, povstalec“.