Magor je v současné češtině opravdu hodně drsné pojmenování popletence, pomatence, blázna, šílence, duševně nemocného člověka. Magor si říká a nechává říkat i významný excentrický český básník, vlastním jménem Ivan Jirous. V češtině žijí i slova magořit, tedy bláznit, duševně churavět, zmagořit, tedy zbláznit se, magořina, šílenství, a magorka, což je slangové pojmenování psychiatrického oddělení nemocnice, eventuálně zařízení pro psychicky nemocné vůbec.

Magor je svým původem jedno z nejzajímavějších českých slov. Ano, českých, i když ten výraz vypadá jako nepochybně cizí, tedy přejatý z nějakého jiného jazyka. Obojí je správně. Slovo magor opravdu pochází z řečtiny, ale současně je to opravdu jen české slovo, v žádném jiném jazyce bláznům neříkají magor ani nijak podobně. To proto, že slovo magor vzniklo omylem, chybou, která se odehrála jen v češtině.

Jak k tomu došlo, se vysvětluje v článku, který vyšel roku 1934 v časopise Naše řeč: „Slova magor, pomatenec, magorka, nemocniční světnice pro pomatence, magořit, bláznit vznikla, pokud je nám známo, nedlouho před válkou. Za války, kdy mnoho lidí, aby se vyhnulo službě vojenské, simulovalo duševní choroby, se stala v obyčejném hovoru výrazy velmi běžnými. Vznikla lidovou etymologií. Bylo a je slovo fantasmagorie, čarovný obraz, přelud, slovo složené z podstatného jména fantasma, strašidlo, strašidelná představa, a z odvozeniny řeckého slova agoraomai, veřejně mluvím. Toto slovo si lidové myšlení české rozložilo v známé slovo fantas, rodu mužského (chytal ho fantas) a ve zbytek magorie. Kdo trpěl magorií, byl magor.“

Naši předkové si tedy slovo fantasmagorie, které jako pojmenování vidin a přeludů vzniklo v 19. století ve francouzštině z řeckých základů, rozložili na nesprávném místě a vznikla dvě nesprávná, nesmyslná slova fantas a magor. Správné dělení, podle původních slov, by bylo fantasma a agorie.

Abych o magorovi řekl všechno, co vím, musím dodat, že se objevila i jiná teorie vzniku toho slova. Podle ní pochází ze starého hebrejského mágor, strach. Takové slovo v takovém významu v hebrejštině sice skutečně existuje, ale jeho podíl na vzniku našeho výrazu magor odborníci zcela odmítají. Říkají, že je to jen náhodná podobnost.