Lyže nejsou na rozdíl například od bruslí vynález nijak dávný, u nás se jako sportovní náčiní objevily až koncem devatenáctého století. Přivezli je k nám první průkopníci zimních sportů ze severu, ale i tam se začaly používat jen pár desetiletí předtím.

První čeští lyžaři lyžím říkali ski, což bylo norské slovo příbuzné s řeckým schidzo, štípám. Slovo lyže do češtiny zavedl spisovatel Josef Holeček, velký znalec Ruska a ruštiny. Lyže nejsou jediné „Holečkovo“ ruské slovo, přivedl jich do češtiny několik. V ruštině slovo lyže existovalo dlouho, neoznačovalo však sportovní náčiní, které samozřejmě ani v Rusku před 19. stoletím neexistovalo, ale jakési ploché podložky pod boty pro chůzi na sněhu a také sanice, tedy ohnutá dřeva na spodku saní a ohnutá dřeva na spodku lodí. Slovo lyže v ruštině pravděpodobně vzniklo od nářečního lyzgať, tedy klouzat se.

V souvislosti s lyžemi ještě musím zmínit slovo ližiny. Ližiny jsou dřevěné nebo kovové trámce pro posunování břemen. K úděsu všech školáků se lyže a ližiny, dvě tak podobná i významově blízká slova, píšou každé s jiným i. Lyže s tvrdým, ližiny s měkkým. Je to nepochopitelné i korektoru v mém počítači, na kterém tento text píšu. Slovo ližiny v této podobě mi tvrdošíjně chybně označuje jako chybu. Mýlí se, lyže a ližiny nemají etymologicky nic společného. Lyže jsou od ruského lyzgať a ližiny od českého líha, které je od lehat.