Slovo kutálka vypadá docela domácky, protože je podobné běžným českým slovesům kutat, kutit a kutálet. Než si povíme, co by kutálka mohla mít společného s kutálením, eventuálně kutáním či kutěním, podíváme se do Slovníku spisovného jazyka českého na heslo kutálka: „Pochodující dechová kapela, zpravidla vojenská; přeneseně nevelká dechová hudba horší úrovně vůbec.“

Souvislost mezi kapelou nevalné úrovně a kutáním, kutěním, případně kutálením se nezdá zřejmá, ale třeba něco odhalí etymologie. Václav Machek se ve svém slovníku o takové odhalení pokusil. Napsal: „Od slova slovesa kutáleti se, valiti se, jehož se užívá expresivně též o chůzi malých a tlustých lidí. Členové dechových kapel takoví právě bývají.“ Vysvětlení je to tak hezké, že mi je až líto, že se dnes nepokládá za správné. Současní etymologové spojení kutálky a kutálení, ale ani spojení kutálky s kutěním či kutáním, nepokládají za možné a tvrdí, že náš výraz kutálka pochází z němčiny. Prý vzniklo z německých slov Gut heil!, což byl turnerský pozdrav, který bychom mohli přeložit jako Dobré zdraví!. Zdá se, že turnerské kapely, které byly zdraveny zmíněným pozdravem, neměly dobrou úroveň, když se slovo vzniklé z jejich pozdravu stalo synonymem pro kapely nevalné úrovně.

S původem výrazu kutálka to sice už nesouvisí, ale asi je třeba vysvětlit, kdo byli zmínění turneři. Turnerské německé tělovýchovné hnutí vzniklo na počátku 19. století, v době napoleonské okupace Pruska, kdy začínalo sjednocení Německa. Byl to tělocvičný systém hodně spojený s politikou, s německým nacionalismem. Jeho zakladatel Fiedrich Ludwig Jahn pokládal tělocvik za prostředek výchovy národa. O jakou výchovu šlo, je vidět například z toho, že turnerská společná cvičení končívala zapálením velké hranice, do níž se házely knihy, které turneři pokládali za protiněmecké. Ano, už sto let před Hitlerem. Kromě toho, že Jahn stvořil systém tělesných cvičení, vymyslel pro něj a pro celé hnutí také název. Cvičením začal říkat turnen, což odvodil od německého pojmenování středověkých rytířských turnajů slovem Turnier. Tedy Jahn se domníval, že v základu výrazu Turnier je staré německé slovo, jak on říkal praslovo, turn. Nevěděl a hlavně nechtěl vědět, že základem je latinské tornare, otáčet se, kroužit. A ovšem ani to, že turnaje nevznikly v Německu, nýbrž v nenáviděné Francii. Našich dějin se týká, že Henlein, pozdější vůdce Sudetoněmecké strany, byl původně cvičitelem v turnerském spolku.

A ještě jednou ke kapelám, a to ke kapelám nevalným. Kromě pojmenování kutálka se pro ně užívá i název šraml, což je rovněž slovo, které stojí za pár řádek. Přesnou definici šramlu najdeme třeba ve Slovníku spisovného jazyka českého: „někdejší smyčcový soubor s doprovodem tahací harmoniky a kytary… podobný soubor vůbec“.  V encyklopedii Universum se k tomu ještě dočteme, že jde přímo o „druh zábavné a taneční hudby“. Hudby, jakou ve Vídni provozoval od roku 1877 Schrammel-Quartet, který vedli Johann a Josef Schrammelovi. Kvartet hrál k tanci v obsazení dvoje housle, klarinet nebo tahací harmonika a kytara. Byla to skupina tak výjimečná a tak populární, že se později podle jejího jména začalo všem malým souborům hrajícím k tanci říkat šraml.  Ani nemusely mít přesně stejně obsazení jako původní Schrammel-Quartet. Původní kvarteto jistě hrálo kvalitně, jejich následovníci a napodobitelé, skupiny hrající po kavárnách, při takzvaných čajích a podobných příležitostech, kvalitou nevynikaly, a tak se slovo šraml, které vzniklo z německého příjmení, stalo synonymem pro kapely špatné.