Háv

Slovník spisovného jazyka českého podstatné jméno háv charakterizuje takto:„ ženský šat, zpravidla slavnostní roucho, přeneseně žertovně oděv vůbec“. Jako příklady užití uvádí slovník tato slovní spojení: „kněžský háv; obřadní háv; purpurový háv, přeneseně: černý háv noci; sněžný háv zimy; příroda v květném hávu; žertovně: koupil si v konfekci nový háv“.

Zařadil jsem výraz háv do téhle knížky především proto, že je to slovo kuriózní – současně české a současně tak trochu cizí. Vyskytuje se totiž jen v češtině, ale pravděpodobně vzniklo podle cizího vzoru.

Slovo háv ve 14. století vytvořil učenec českým jménem Bartoloměj z Chlumce, který je známější jako Claretus de Solencia, zkráceně Klaret. Tento lékař a mistr právě založené Karlovy univerzity mimo jiné psal veršované latinské encyklopedie a pokusil se jako první vytvořit české vědecké názvosloví. Vymyslel tenkrát mnoho slov, která se neujala, gramatice například říkal slovočtena, matematice myšlečára, melodii sladoň, etice nravořekna, slabice sřek a písmenu čtena. Poslední ze jmenovaných slov se  nějakou dobu užívalo, najdeme ho například u Husa, a tak z něj stačil vzniknout výraz čtenář, který užíváme dodnes. Jiná Klaretova slova jsou v moderní češtině běžná, například účet, dělení, brouk, huspenina, děloha, jepice a také háv.

Že háv, tenkrát jako pojmenování rytířského odění, tedy brnění, pochází od Klareta, je jisté. Zda si ho ale učenec jako mnoho jiných slov v pravém slova smyslu vymyslel, tedy přímo vycucal z prstu, známo není. Někteří etymologové soudí, že Klaretovi mohlo sloužit za vzor staročeské pojmenování šatů slovem háby, o kterém Václav Machek soudí, že se k nám přes turečtinu dostalo až z arabštiny, kde je slovo aba znamenající šaty. Jiní upozorňují na pojmenování oděvu řeholníků a odtud jakýchkoliv dlouhých šatů slovem hábit, které je z latinského habitus, zevnějšek, oděv. A ještě jiní říkají, že háv by mohl mít souvislost i se středohornoněmeckým habe, které znamená majetek.

Možná je to prostě tak, že učený Bartoloměj z Chlumce zvaný Klaret zmíněné cizí výrazy znal a podobné slovo háv utvořil na základě této znalosti, tedy vlastně podle všech zmíněných výrazů.