Slovo digitální dnes často slyšíme, ale není úplně jisté, že mu všichni dobře rozumíme. Kdybychom si však chtěli doplnit vzdělání osvědčeným způsobem, totiž nahlédnutím do Slovníku spisovného jazyka českého, moc si nepomůžeme. Pod heslem digitální tam totiž najdeme pouze a jen tyto významy: „1. (med.) prstem prováděný, 2. (anat,) patřící k prstu.“

I ti, kdo neznají význam slova digitální přesně, však dnes vědí, že digitální hodiny jsou takové hodiny, které ukazují čas formou číslic, ne pomocí ciferníku s ručičkami. Což s prsty, uváděnými ve slovníku, nijak nesouvisí.

Ve slovnících  zachycujících novější stav češtiny, tedy v publikacích Nová slova v češtině a Co v slovnících nenajdete se dozvíme, že stopa s hodinami byla správná. Digitální je opravdu číslicový, digitalizace je převedení dat a informací na číslicové vyjádření, digitalizovat, tedy převést do číslicové formy, se dá také rozhlasový či televizní signál. Digitalizace je vlastně podstatou dnešních počítačů.

Ale jak je to s prsty uváděnými v souvislosti se slovem digitální ve slovníku připravovaném v polovině 20. století? Prst se latinsky řekne digitus, a co mají prsty společného s číslicemi, si snadno uvědomíme, když si vzpomeneme, jak jsme se učili počítat – ovšem, na prstech. Prsty na rukou jsou základem veškerého počítání, veškeré matematiky, i té nejvyšší. V některých jazycích jsou slova prst a číslice spojena tak těsně, že v nich pro oba významy existuje jen jeden výraz. V angličtině se číslovky nula až devět označují společným výrazem digist.

Zahrádkáři a kardiaci znají slovo, které je výrazům digitální a digitalizace podobné, totiž pojmenování digitalis, což je jednak rostlina, jednak z ní vyráběný lék na srdeční choroby. Rostlina má květy podobné náprstkům a také v češtině je její pojmenování s prsty spojené, říkáme jí náprstník.