O cereáliích teď slyšíme každou chvilku a má to zjevně být něco zdravého k jídlu… Ve Slovníku spisovného jazyka českého se jedním slovem říká, že cereálie jsou –knižně – obilniny; tento význam se zde však uvádí jako druhý, k prvnímu se dostaneme za chvilku. Akademický slovník cizích slov je o něco obšírnější, když zaznamenává i přídavné jméno cereální, které vysvětluje jako za prvé obilní a za druhé obilnářský. Všechny ty cereální pochoutky a vůbec potraviny tedy mají něco společného s obilím.

Latinské cerealis  je obilný, cerealia semina byla obilná zrna a cerealia arma mlýnky na obilí. Avšak takříkajíc obilné významy latinského slova jsou až druhotné. První význam slova cereálie uvedený ve Slovníku spisovného jazyka českého je „starořímská slavnost k poctě bohyně úrody Cerery“. Obilí se totiž latinsky nazývalo podle své bohyně, jedné z nejstarších původních římských bohyň. Jmenovala se Ceres, byla sestrou nejvyššího boha Jupitera a kromě obilí měla na starosti polní úrodu, orbu a také vzdělanost a právní řád. Na její počest se v Římě vždy 19. dubna konaly zmíněné cereálie. Pořádal se při nich obilní trh u Cereřina chrámu v Římě, lidé se v ten den oblékali do bílého a chudí dostávali pohoštění na státní útraty. Drsnější stránkou cereálií byla rituální štvanice na lišky, jimž se na ohony přivazovaly hořící pochodně.

Dodám ještě, že Ceres se jmenuje jedna ze čtyř nejjasnějších planetek, vůbec první, která byla objevena. Stalo se to v první den 19. století, 1. ledna 1801. Její objevitel Piazzi se domníval, že jde o planetu, a tak zvolil jméno Ceres logicky – na obloze už byli Cereřiny velmi blízcí příbuzní Jupiter, Venuše, Mars, Merkur… Dalším důvodem, proč nová, jak se později ukázalo, jen planetka dostalo jméno Ceres, byla skutečnost, že byla objevena na observatoři v sicilském Palermu a bohyně Ceres byla patronkou Sicílie.