Slovo akademie se v češtině používá v mnoha významech. Slovník spisovného jazyka českého jich uvádí celkem šest.

Za prvé je akademie vrcholná vědecká instituce. Za druhé označení akademie používají některé vysoké školy – umělecké, vojenské a policejní.  Za třetí máme obchodní akademie, čtyřleté střední školy. Za čtvrté se slovo akademie objevuje v názvech různých vzdělávacích institucí; za minulého režimu jsme měli Socialistickou akademii, předtím existovala Dělnická akademie a ještě předtím třeba Strakova akademie, něco jako internátní střední škola pro děti ze zchudlých šlechtických rodin, která sídlila v dnešním sídle české vlády. Akademie si za páté říkají také  zábavné večery s uměleckým programem – Zdeněk Svěrák pořádá dobročinné akademie. A konečně šestý význam tohoto slova dal všem zmíněným akademiím pojmenování. Jmenoval se tak posvátný háj poblíž starověkých Atén, kde se scházeli Platónovi stoupenci a žáci. Akademii, svou filozofickou školu, založil Platón někdy kolem roku 387 př. Kr. a existovala pak nepřetržitě více než 900 let, než ji císař Justinián v 6. století zrušil.

Posvátný háj v Athénách byl pojmenován podle řeckého héróa Akadéma. Tento mytologický hrdina nebyl nijak významný, žádných opravdu legendárních činů se nedopustil. Pocházel z Arkádie a prý prozradil Kastorovi a Polydeukovi, kam athénský král Théseus ukryl jejich sestru Helenu, tu, která svou krásou údajně zavinila trojskou válku.

Tato epizoda z řecké mytologie je tak nevýznamná, že na Akadéma bychom dávno zapomněli, nebýt toho, že v jemu zasvěceném háji se víceméně náhodou začali scházet starořečtí filozofové a že instituce, kterou tím založili, existovala tak dlouho.