V češtině používáme slovo etiketa ve dvou významech, a ty dva významy zdá se nemají nic společného. Je to zdání, které klame.

Slovník spisovného jazyka českého o etiketě píše: „1. pravidla společenského chování, zvláště při panovnickém dvoře, soubor společenských zvyklostí, zejména při diplomatických stycích… 2. nálepka s nápisem, označení; značka, viněta.“ Jako příklady pro první význam slovník uvádí „chovat se podle pravidel etikety; potrpět si na etiketu“, spojení „označovat etiketou“ je slovníkovým příkladem pro druhý význam tohoto slova.

Etymologie, tedy původ slova etiketa, nám tentokrát zcela jasně ozřejmí, jak spolu dva významy tohoto výrazu souvisejí. K nám etiketa přišla z francouzštiny, kde pod étiquette rozumějí totéž, co my pod etiketou, tady jak pravidla chování, tak vinětu. Francouzské slovo vzniklo ze starofrancouzského podstatného jména, které znělo estiquette a pocházelo ze slovesa estequier, zastrčit, zapíchnout. Jak vzniklo starofrancouzské sloveso, odborníci nevědí docela přesně, ale určitě tu bude souvislost s nějakými starogermánskými slovy. Středonizozemské steken totiž mělo stejný význam jako starofrancouzské estequier a v dnešní němčině jsou podobná slovesa stechen, píchnout, a stecken zastrčit.

Původní význam francouzského slova, z něhož pochází naše etiketa, tedy nesporně je „to, co se někam zastrkává, připíchává“, štítek, nálepka, značka, viněta. Což ale nutně nemusely být štítky, nálepky, viněty na láhvích. Étiquette se koncem středověku říkalo i vývěskám připíchnutým někam na stěnu v královském paláci. Ano, už ve středověku měli v královských palácích cosi jako nástěnky; býval na nich napsaný pořad dvorního ceremoniálu. Což se dělalo z toho důvodu, že mnozí návštěvníci dvora složitá pravidla ceremoniálu neovládali, a tak – aby nebyla ostuda a trapas – se je měli z vývěsky, z „etikety“, naučit. Mohli, vlastně museli se chovat podle etikety. Pojmenování vývěsky přešlo na to, co na ní bylo napsáno.

Do velmi blízkého příbuzenstva etikety patří slovo tiket, kterým označujeme blanket pro sázení, sázenku. Toto slovo vzniklo v angličtině, ale ze stejného starofrancouzského estiquiette jako etiketa.