Význam slova práce definuje Slovník spisovného jazyka českého jako „účelnou, užitečnou činnost prováděnou s vynaložením určitého tělesného nebo duševního úsilí“. Další  význam je „takováto činnost jako zdroj výdělku“ čili zaměstnání – tento význam je třeba ve spojení chodit do práce. Práce je pak také například něco, co touto činností vznikne; říkáme „odevzdal jsem svou doktorskou práci“.

Pro naše předky byla ale práce docela něco jiného. Staročeské slovo pracě totiž znamenalo svízel, namáhání, trápení, těžkost. Když staří Čechové řekli „viděl Hospodin svého lidu velkou práci v Egyptě“, mysleli tím, že Bůh viděl velké utrpení svého lidu. A když pověděli něco, co my po nich opakujeme, aniž bychom tomu rozuměli, totiž, že někdo pracuje k smrti, měli na mysli, že ten člověk trpí tak, že brzy zemře. Až později se význam slova práce zúžil na námahu a ještě později jen na konání, na dílo.

Tento posun významu neproběhl pouze v češtině. Rusové dodnes říkají práci trud, tedy něco těžkého, trudného, prostě trápení. Německé slovo Arbeit také původně znamenalo obtíž, nesnáz, pak namáhavou práci v zemědělství a nakonec práci ve smyslu, jak tomuto slovu rozumíme dnes. Rovněž francouzské travail má původní význam utrpení.

A Maďaři práci rovnou říkají munka, což je přejaté slovanské slovo muka.