Se vstupem do Evropské unie jsme se dověděli, že rum je jedině taková lihovina, která se vyrábí destilací zkvašené melasy z třtinového cukru. A protože my náš národní rum vyrábíme jinak, už se nesmí jmenovat rum. Z předchozího vyplývá, že slovo rum se používá nejen u nás, a že jde tedy o výraz cizí. Ano, my jsme slovo přejali z němčiny, kde Rum vzniklo z anglického výrazu rum, čteného ram. Takže nejen staří Češi, ale i staří Němci se při přejímání anglických slov řídili zásadou: vyslovuj, jak píšeš.

Anglické slovo rum vzniklo prý v 17. století mezi anglickými osadníky na ostrově Barbados zkrácením ze slova rumbullion, které znamená pozdvižení, povyk, výtržnost. Ti, kdo požijí více rumu, dělají pozdvižení, povyk, výtržnosti, prostě rambajs. Ano, velmi podobná slova rambajon a rambajz vznikla stejným způsobem, onomatopoicky, mají svým zvukem vyjádřit povyk a výtržnost.

Ale v češtině máme ještě jeden rum, ten stavební – úlomky cihel, rozpadlé zdivo, ztvrdlá malta. Ani tento rum není český, přejali jsme ho, stejně jako například Poláci, z němčiny, kde existuje výraz Rummel, který má význam haraburdí. Z tohoto německého rumu, který nemá nic společného s rumem anglickým, tedy barbadoským, pocházejí méně používané výrazy rumař, stavební dělník, který má za úkol likvidovat stavební odpad, a rumařina, což je slovo, které se používá, nebo spíš dřív používalo, jako expresivní synonymum pro opravdu hodně těžkou práci.