Se čpavkem, tedy s amoniakem, se vypravíme do světa dávných egyptských bohů a také do starého Řecka. Nejprve ale pár základních chemických fakt.

Amoniak čili čpavek je sloučenina dusíku a vodíku, je to bezbarvý, k slzení dráždící plyn. Je poměrně snadné ho zkapalnit na tekutinu s teplotou varu –33,4 stupňů Celsia. Znamená to, že se snadno vypařuje a přitom ochlazuje své okolí, čehož se využívá v průmyslových chladicích zařízeních. Za mého dětství byl čpavek běžnou součástí života, čistily se jím šaty a byl to smrad nesmírný.

Ale slíbil jsem egyptské bohy. Jedním z mnoha byl Amon. V dobách Nové říše, kdy hlavním městem Egypta byl Veset na horním Nilu, se stal dokonce vůbec nejvyšším bohem. Kněží o něm zpívali: „Amon, který vznikl první, ten, jehož podstatu nikdo nezná: nebylo boha, který vznikl před ním, nebylo boha, který vznikl s ním… Neměl matku, která by ho nazvala jménem, neměl otce, který by ho zplodil… Všichni ostatní bohové vznikli teprve potom, když on sám sebou učinil počátek.“ Tak píše Vojtěch Zamarovský v knize Bohové a  králové starého Egypta.

Když se do Egypta za Alexandra Velikého dostali Řekové, poněkud je udivilé, že tu nacházejí jiné bohy, než na jaké jsou zvyklí. Ale pak všechno vyřešili nápadem, že bozi jsou stejní, jen v Egyptě mají jiná jména.  Rozhodli se, že Egypťané říkají Amon řeckému nejvyššímu bohovi Diovi, a jde tedy o jednu osobu. Nejvyššímu bohu Diovi-Amonovi pak v jedné oáze v severoafrické poušti postavili chrám.

Pro zákulisí slova amoniak je podstatné, že v pouštních oázách bývá problém s topením. Pro nás obvyklá paliva jako dřevo či uhlí nejsou k dispozici, a tak se topí lecčím, v Amonově chrámu velbloudím trusem. V knize Slova vědy Isaak Asimov píše, že při takovém topení na stěnách a na stropě chrámu ulpívaly saze ze spalovaného velbloudího trusu, a ty obsahovaly bílé krystalky podobné krystalkům soli. Podle jména boha, jemuž byl chrám zasvěcen, se krystalkům začalo říkat Amonova sůl, tedy sal ammoniac, což se zkrátilo na amoniak, a tohle slovo se stalo oficiálním názvem látky, z níž se už od starověku získával čpavý plyn, kterému česky říkáme čpavek.

Druhdy nejvyšší egyptský bůh Amon se ale nedostal jen do odborného pojmenování čpavku. Derivátům amoniaku se říká aminy, aminové skupiny jsou součástí aminokyselin, což jsou jedny z nejdůležitějších stavebních prvků všech organismů včetně člověka. Pojmenování aminy se pak objevuje i v běžném výrazu vitamin.

Takže vitaminy mají své jméno díky tomu, že v jakési africké oáze byl někdy před více než dvěma tisíci let chrám boha Amona, v němž se topilo velbloudím trusem.