Jsou poštovní balíky, balíky knih, velké balíky bavlny a přeneseně také balíky problémů, balíky a balíčky vládních návrhů či opatření, balíky softwarových programů nebo balíky služeb cestovních kanceláří. Balík je původně něco sbaleného, zabaleného, respektive svázaného a uzpůsobeného k přenášení.  Slovo balík má pak ještě jeden – zcela odlišný – význam, ale o něm až za chvilku. Zatím o balíku poštovním a o dalších s ním příbuzných.

Na první pohled toto podstatné jméno vzniklo ze slovesa balit. Ale je to složitější, ta dvě slova se vyvíjela samostatně a až později se spojila. Sloveso balit vzniklo z obalit, které je ze staročeského obvalit a znamenalo totéž, co dnešní balit. Jinak řečeno, o- na začátku slovesa obalit nebyla předpona, naši předkové ho však později za předponu pokládali, protože znali slovo balík a mysleli si, že obě slova spolu souvisejí. A tak poměrně nedávno ze slovesa obalit a podstatného jména balík utvořili sloveso balit. Jenže balík se staročeským obvalit a pozdějším obalit nemá nic společného. Český balík je z německého Ballen, balík, které má stejný germánský základ jako balon a všechny ty fotbaly, basketbaly a volejbaly, tedy hry, které se hrají s balonem.

A co balík úplně jiného významu – hlupák, nemotora, společensky neobratný člověk, člověk odněkud z Balíkova, tedy ze zaostalé obce? Tento výraz nemá jazykově nic společného ani s balením, ani s německým Ballen. Balík ve významu hlupák k nám přešel z maďarštiny, kde balek znamená prostý člověk, prosťáček