Základní význam slova obr je „pohádková bytost neobyčejné výšky a síly“, přeneseně se obr říká i skutečně existujícím osobám,  které jsou vysoké a silné. Obři mohou ale být i králíci, existuje například odrůda belgický obr, a obři jsou i hvězdy, v astronomii je obr přesný termín, který označuje hvězdu třídy svítivosti III.

Zajímavější než význam je původ tohoto výrazu. Je to slovo západoslovanské, Slováci říkají obor, Poláci olbrzym, z čehož naši obrozenci utvořili výraz olbřímí, Slovinci óber a v hornolužičtině se velký člověk označuje slovem hobr. Jiní Slované taková či podobná slova v tomto významu nemají. Což je jeden z důvodů, proč mnozí etymologové vykládají původ slova obr z názvu příslušníků kmene, se kterým Západoslované a právě jen Západoslované přišli do úzkého styku, totiž ze jména Avarů. Obr je změněné Avar, říkají tito badatelé.

Než uvedu protinázor, co nejstručněji řeknu, kdo byli Avaři. Kočovníci turkotatarského původu, kteří přišli na východ střední Evropy a roku 568 v Karpatské kotlině ve středním Podunají založili říši, kterou pak za necelých 250 let zničil Karel Veliký. Během pobytu ve střední Evropě se Avaři stýkali se zde žijícími Slovany, někdy ty dva kmeny bojovali proti sobě, někdy bok po boku. Kam potom Avaři zmizeli, se vlastně neví. Možná aspoň částečně splynuli se Slovany, a tak není vyloučeno, že v sobě máme něco avarské krve.

Teorie, že slovo obr vzniklo z pojmenování Avar, předpokládá, že Avaři byli lidé mimořádně vysokých a silných postav. V Machkově etymologickém slovníku k tomu najdeme citaci z jedné vědecké práce z roku 1960: „ Soudobí historikové, zejména byzantští, věnovali mnoho pozornosti vnějšímu vzhledu i chování a povahovým vlastnostem avarských kočovníků… Avšak v žádném ze současných svědectví není ani zmínky o tom, že by se byli Avaři vyznačovali nápadně vysokým vzrůstem.“ Ani archeologické nálezy prý nenasvědčují tomu, že by avarské kostry byly delší a mohutnější než kostry jiné.

Pokud tedy není hezká teorie „Avar rovná se obr“ pravdivá, musíme se smířit s tím, že slovo obr buď pochází řeckého obrimos, silný, násilný, což ale současným etymologům připadá „málo přesvědčivé“, nebo že je tu souvislost s gótským abrs, silný, mocný, což dnešní etymologové vidí jako „nejasný vztah“. Jinak řečeno, s původem slova obr a od něj odvozených běžných slov obří, obrovský a olbřímí, je to nejasné.