Slova kádr a kádry měli velmi v oblibě komunisté a dosud si je spojujeme s minulým režimem. Když dnes použijeme výraz kádr, třeba ve spojení, „do nové strany přišlo mnoho starých kádrů“, každý ví, že se tu mluví o kádrech komunistických, o lidech aktivně činných před listopadem 1989. Výraz kádr má špatnou pověst, ale dostal se do toho docela nevinně. Původně to bylo slovo zcela normální, jak odborníci říkají neutrální. Ostatně co by člověk mohl mít proti slovu čtverec… Ano, slovo kádr vzniklo z latinského quadrus, tedy čtverec, což je z latinského pojmenování číslovky čtyři, quattuor, z něhož jsou i slova kvarta, kvartet, kvartál, kvadrant, kvadrát a kvádr.

Cesta od latinské čtyřky ke komunistickým kádrovákům je velmi spletitá a probíhala stručně řečeno takto: Latinské slovo označující čtverec přešlo do italštiny, kde znělo quadro, a pak do francouzštiny, tam se změnilo na cadre a začalo se používat hlavně ve vojenském názvosloví. Ve středověku se bojovalo úplně jinak než dnes, vojska nastupovala do bitev ve vyrovnaných útvarech, obvykle ve tvaru čtverce. Proto se jádru armády, později i abstraktnímu jádru, tedy sboru důstojníků, začalo říkat cadre. V tomto významu se pak výraz dostal do němčiny a také do češtiny. Z vojenského prostředí ještě později slovo kádr přešlo do civilního života – začalo se užívat jako pojmenování pro souhrn osob nebo i věcí tvořících pevný základ nějakého celku. Takže se říkalo a říká třeba „kádr stálých posluchačů rozhlasu“ nebo „kádr stoupenců politické strany“. V prvních letech po komunistickém uchvácení moci pak z ruštiny přešel do češtiny zúžený význam slova kádr – skupina politicky vyspělých pracovníků. „Kádry rozhodují vše,“ pořád opakovali komunisté a vymýšleli si kádrová oddělení, kádrování, kádrováky a kádrové posudky. No, mně se po tom nestýská.

Ani po kasárnách se mi nestýská. Ale pojednám teď také o jejich jazykovém zákulisí, protože pojmenování budov „určených ke stálému ubytování jednotek ozbrojených sil“,  je blízce příbuzné s výrazem kádr. Mají stejného předka, latinskou číslovku čtyři. Ale zatímco kádr se do češtiny dostal přes italštinu, francouzštinu, němčinu a při jeho rozšíření v češtině hrála velkou roli ruština, což jsou všechno jazyky velké a v Evropě běžné, kasárny prošly provensálštinou, tedy  jazykem malým, skoro by se dalo říct exotickým.  Dokonce právě v provensálštině toto slovo v dnešním významu vzniklo. K nám výraz kasárny přišel z němčiny, kde zněl Kaserne. Dostal se tam z francouzštiny a do ní přešel ze zmíněné provensálštiny, kde se slovem cazerna označovala strážní místnost v pevnosti a pak strážní domek. Ta místnost asi byla nápadně čtvercová, protože úplný původ má toto provensálské slovo v latinském quaderna, čtvercový domek, které je stejně jako výraz kádr od quattuor, tedy čtyři.